Namáčení kůží.
Nejstarším zařízením jsou koželužské jámy.Jsou to nádrže umístěné pod úrovní podlaží, obvykle hranolovitého tvaru, jejich rozměry jsou přizpůsobeny velikosti kůží. Zhotovují se zpravidla ze železobetonu. Kůže se zavěšují do jam na tyčích nebo rámech s háčky. Rámy lze přenášet jeřábem i se zavěšenými kůžemi, což umožňuje jednoduchou výměnu roztoků. Drobnější kůže se mohou umístit do koželužského koše a ponořit do jámy.
V jámách se kůže většinou nechávají bez pohybu. Častější a jednodušší je míchání kapaliny, jež se uskutečňuje buď pomocí stlačeného vzduchu, nebo přečerpáváním roztoků v uzavřené smyčce rotačním čerpadlem. Pohyb kůží v jamách se umožňuje speciálními kývavými rámy.
Intenzívnější je provedení mokrých procesů v nádobách umožňujících rotační pohyb kůží – takovými nádobami jsou hašple, koželužské sudy nebo jiné rotační nádoby. Koželužská hašple je otevřená nádoba s půlkulatým dnem. V horní části je umístěn otočný lopatkovitý buben, zvaný koželužský mlýnek. Osa otáčení mlýnku je posunuta mimo osu nádoby, čímž se vytváří intenzívnější proudění kapaliny. Hašple se umísťují nad podlaží. V nejnižším místě bývá otvor pro vypouštění kůží, který lze uzavřít víkem.
Ještě intenzívnější je průběh mokrých procesů v koželužských sudech – jsou to válcové ležaté nádoby otočné kolem vodorovné osy. Vnitřní válcový povrch je opatřen výstupky umožňujícími pohyb a prohnětení kůží. Nejčastějším konstrukčním materiálem sudů je dřevo ( v ČR modřínové, v zahraničí velmi tvrdé druhy jihoamerických dřev). U velkých sudů, v nichž se může zpracovávat 5 až 10 tun kůží najednou, je vnější dřevěná konstrukce zesílena ocelovou klecí.
Rozšíření dosáhly míchačkové sudy vyvinuté z míchacích zařízení na beton. Jsou umístěny šikmo a jedna čelní strana je otevřená. Jsou válcovitého tvaru a uvnitř mají na obvodu šroubovitě umístěné lišty. Míchačkové sudy mají snadnější vyprazdňování náplně, lépe se do nich přidávají činidla a mají možnost regulace teploty.
Na druhé straně jsou nákladnější, mají větší spotřebu energie a neumožňují tak velké rozpětí poměru kapaliny ke kůžím jako klasické sudy.

zpracoval(a): PhDr.Helena Adamcová